2019: Petříčková, Kristýna. Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku. Dotisk 1. vydání, Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2019.
2019: Výstava Vivat Grácie, státní zámek Litomyšl
2018: Petříčková, Kristýna. Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2018, s. 332, ISBN 978-80-7475-817-8
2018: fotoeditorial na téma dialogu tradičního a módního oděvu, Harper’s Bazaar
2018: Výstava Inspiration by tradition, Evropský parlament, Brusel
2018: Výstava Pod povrchem ornamentu II, Městské muzeum a galerie Hustopeče
2018: Výstava Oděv v běhu staletí, Muzeum Napajedla
2017 – 2018: Projekt Výzkum lidové oděvní kultury ve vybrané lokalitě ČR
2017: Výstava Pod povrchem ornamentu, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
2017: Unikátní rekonstrukce fěrtochu z Uherskoostrožska z konce 19. století
2017: Rekonstrukce hedvábné kordule z Uherskoostrožska z konce 19. století
2016: Rekonstrukce koruny krále z let 1890-97 pro Jízdu králů ve Vlčnově (UNESCO)
2016: Rekonstrukce francouzského renesančního čepce z 2.poloviny 16.století
2016: 6.5.-21.8. Výstava Budoucnost tradice, vystavující a spolukurátor výstavy, Regionální muzeum Mikulov
2016: rekonstrukce dámské renesanční síťky z roku 1490, Itálie
2015: 23.6.-31.12. Výstava Budoucnost tradice, vystavující a spolukurátor výstavy, Moravské zemské muzeum v Brně
2015: 22.10.-29.11. IV. Napajedelský výtvarný salon, kolektivní výstava, Napajedla
2015: 11.9.-21.10. Výstava Oděv v běhu staletí, vystavující a kurátor výstavy, Uherské Hradiště
2015: Rekonstrukce mužského oděvu s pokrývkou hlavy ze 14. století
2015: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
2015: Rekonstrukce svatebních šatů královny Marie Habsburské z roku 1520
2015. Rekonstrukce dámského italského oděvu z počátku 16. století
2015: Rekonstrukce ženského oděvu ze 14.století
2015: Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy z poloviny 14.století
2015: Workshop výroby obřadní krojové součástky z Vlčnova v rámci Jízdy králů ve Vlčnově patřící pod UNESCO, seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva
2015: Rekonstrukce mužské pokrývky hlavy (tzv. chaperon) z 15.století, Burgundsko
2015: Folklorika – Ke kroji daleko i blízko, Česká televize. Představení vlastní tvůrčí a pedagogické činnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně
2015: Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy ze 14.století
2014: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
2014: Rekonstrukce renesančního ženského korzetu z Německa, rok 1520
2014: Rekonstrukce látky vytvořené na základě dochovaného fěrtůšku z Blatnice pod Svatým Antonínkem, počátek 20.století
2014: Dolce Vita, fotoeditorial vlastních rekonstrukcí v dialogu s prvky oděvu vybraných českých módních návrhářů, projekt s fotografkou Karin Zadrick a Dolce Vita
2014: Odborná přednáška na téma Rekonstrukce slavnostního kroje a její aplikace v praxi, Městské muzeum a galerie Hustopeče
2014: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
2014: Rekonstrukce renesančního ženského korzetu z Německa, rok 1520
2014: Rekonstrukce tkaniny vytvořené na základě dochovaného fěrtůšku z Blatnice pod Svatým Antonínkem, počátek 20.století
2014: Rekonstrukce ženského burgundského dvorského oděvu z 15.století pro skupinu historických tanců Vere Gratia
2014: Rekonstrukce součásti ženského obřadního pentlení z Kunovic tzv. klobúk. Vytvořeno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
2014: Rekonstrukce obřadního pentlení z Mařatic z roku 1890, zhotoveno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
2013: Petříčková, Kristýna. Lidový oděv v obci Louka v souvislosti s vývojem lidového oděvu na Horňácku. Louka, 2013, ISBN 978-80-260-4846-6
2013: Přehlídka rekonstrukcí krojových párů z Blatnice na Ostrožsku z let 1890 a 1930 ve spolupráci v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252 na Slavnostech vína dne 7.9.2013, Uherské Hradiště
2013: Rekonstrukce francouzského renesančního ženského oděvu z konce 16.století
2013: Odborná přednáška na téma Geometrická výšivka, Blatnice pod Sv. Antonínkem
2013: Návrh gotických kostýmů pro skupinu historických tanců Vere Gratia
2013: Odborná přednáška na téma Lidový ženský oděv v obci Blatnice v kontextu s dějinami odívání od počátku 20. století do poloviny 20.století, Blatnice pod Sv. Antonínkem
2013: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
2012-2013: Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0252, odborný poradce, supervize rekonstrukce dvou krojových párů z Blatnice pod Sv. Antonínkem, spoluautor rekonstrukce
Rekonstrukce součásti ženského obřadního pentlení z Kunovic tzv. klobúk. Vytvořeno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Dámská pokrývka hlavy (barbette, fillet, doplněno závojem z hedvábí), 14.století
Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy zvané henin podle nizozemského malíře Hanse Memlinga. Tato pokrývka se v průběhu 15. století vyskytovala v různých obměnách. Jednou z oblíbených variant bylo naaranžování jemného závoje na čepec, přichyceného pomocí špendlíků či přišití.
Oděv burgundského vévody z 15. století demonstrující pánskou módní siluetu – široká ramena, úzký pas akcentovaný opaskem, obuv s dlouhou špicí, pokrývka hlavy zvaná Chaperon. Ke spodnímu brokátovému kabátci se přivazují soukenné nohavice. Tmavý odstín vrchního kabátce ukazuje poslední módní vývojovou fázi barevnosti pozdně středověkého reprezentativního oděvu, který je zde doplněný replikou Řádu zlatého rouna
Výstava Oděv v běhu staletí představuje oděvní rekonstrukce ze 14. - 20. století.
Říjnové číslo Harper’s Bazaar s novým fotoeditorialem krojů YNA v atmosféře propojení tradice a módy.
Výstava proběhne pod záštitou generální ředitelky Národního památkového ústavu Ing. arch. Naďi Goryczkové a ministra kultury České republiky a koná se ku příležitosti oslavy 20. výročí zapsání státního zámku v Litomyšli na seznam světového dědictví UNESCO.
Vivat Grácie představí rekonstrukce slavnostních a tradičních oděvů napříč svou historií, které v originálním spojení doprovodu lyrické poezie Sonetů Williama Shakespeara a textů lidových písní dávají nahlédnout blíž k příběhům lidských osudů.
Be Local / Be Original. Produktová řada šátků inspirovaná moravským tradičním lidovým oděvem z Horňácka.
Ateliér YNA obnovil výrobu vzácných lipských šátků z 19. století! Lipský šátek, vzor "košový". Zhotoveno podle dochovaného vzoru z Horňácka, 19. století. Materiál a roměr: 100% bavlna, 150 x 150 cm. Ukázka vzoru na horňáckém úvazu šátku "hore rožky".
Designer, costume designer
NOVINKY
/ 20.10.2023-14.4.2024 Modrá: modrá v tradiční kultuře a v současném designu, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, účast na kolektivní výstavě
/ 20.8.-29.10.2023 Czech and Slovak Folkloric Traditions: Folk Clothing and Objects Through Time, účast na kolektivní výstavě, Melbourne, Austrálie
/ 27.11.2022-10.4.2023 Síla tradice, Muzeum Brněnska, účast na kolektivní výstavě
/ Ateliér YNA obnovil výrobu vzácných lipských šátků z 19. století
/ Be Local / Be Original. Kolekce inspirovaná tradičním lidovým oděvem z Horňácka
/ 15.6.2020 – rozhovor v periodiku Esence 03/2020
/ 8.3. – 29.4.2020 Flora a littera – motiv květin v umění, kolektivní výstava, Hustopeče
/ Realizace dotisku recenzované monografie Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku.
/ Ve dnech 27. 6. – 1. 9. 2019 proběhne ve spolupráci se státním zámkem Litomyšl výstava Vivat Grácie.
/ Byla vydána recenzovaná monografie Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku.
/ V říjnovém čísle módního magazínu Harper’s Bazaar vyšel footoeditorial na téma dialog tradičního a módního oděvu s topmodelkou Lindou Vojtovou.
/ V květnu 2018 proběhla v Evropském parlamentu v Bruselu výstava Inspiration by Tradition, která vznikla ve spolupráci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Kanceláří poslankyně Evropského parlamentu Martiny Dlabajové, Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici.
Lipský šátek, vzor "pánový". Zhotoveno podle dochovaného vzoru z Horňácka, 19. století. Materiál a rozměr: 100% bavlna, 150 x 150 cm. Ukázka vzoru na horňáckém úvazu " hore rožky".
Výstava unikátním způsobem představuje inspirační motiv kvetoucích rostlin ze dvou úhlů pohledů. Prostřednictvím kaligrafie a grafik Lenky Baroňové nahlížíme na rostlinnou říši z pohledu umělce – grafika, který nenazírá na květiny z hlediska botanického zkoumání, nýbrž je pozoruje okem estéta, pro něhož jsou tvůrčím podnětem k vyjádření harmonie.
Druhý pohled hledající úměrnost, krásu a soulad, zastupují hmotné doklady lidového umění s aplikací rostlinných ornamentů a to v podobě rekonstrukcí tradičních oděvů designerů Yvety Petráskové a Kristýny Petříčkové spolu s ukázkou sbírkových předmětů lidových tvůrců. Právě květiny jsou v historii dějin umění velmi důležitým inspiračním námětem, který v sobě častokrát skrývá metaforu či symbol, jehož význam pomáhá expozice odkrýt.
Petříčková, Kristýna. Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2018, s. 332, ISBN 978-80-7475-817-8.
Recenzovaná monografie.
Ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hustopeče a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti probíhala ve dnech 1. 3. 2018 – 1. 4. 2018 výstava Pod povrchem ornamentu.
Dámská síťka do vlasů podle portrétu hraběnky z Vichy, Itálie, 1490
Mužský oděv ze 14. století tvořen spodní košilí, soukennými nohavicemi, brokátovým kabátcem a vrchním kabátcem zdobeném gombíky a módními visutými rukávy – tzv. pachy
Výstava představí práce pedagogů a mladých designérů zaměřené na fenomén tradičního oděvu, a to jak v rovině krojových rekonstrukcí, tak současné designové tvorby inspirované tradiční kulturou. Vystavující: Kristýna Petříčková, Lenka Chroboková, Lucia Sládečková, Katarína Malastová, Lucia Plevová, Sabina Psotková a Jan Černý.
Dne 5.11. vyšlo nové číslo Dolce Vita s podtitulem CRAFT, kde si můžete přečíst o mé práci a shlédnout fotografie oděvu současných českých módních návrhářů zabývajících se folklorním tématem v kombinaci s krojovými rekonstrukcemi z mé dílny. Na titulní straně: halenka: Jakub Polanka, sukně/spodnice z mařatického kroje: YNA. Foto: Karin Zadrick. Více uvnitř čísla.
Ukázka dvou krojových párů z Blatnice na Ostrožsku z let 1890 a 1930. Rekonstrukce z obou období vznikly v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252. Součástí projektu bylo nejen vytvoření rekonstrukcí dvanácti párů krojů z let 1890 a 1930 z Blatnice, Lipova a Veselí, ale i záznam metodického postupu výroby krojů z tohoto období. Další součástí projektu byla také řada odborných přednášek a workshopů na související téma. Na zhotovení jednotlivých krojových součástek se podílela řada krojových krejčí. Jedním z hlavních kritérií realizace bylo zachování původní technologické výroby.
Svatební kroj z Dolňácka, rekonstrukce
Pentlení družičky, Komňa, rekonstrukce dle dochovaného
/ Realizace dotisku recenzované monografie Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku.
/ Ve dnech 27. 6. – 1. 9. 2019 proběhne ve spolupráci se státním zámkem Litomyšl výstava Vivat Grácie.
/ Byla vydána recenzovaná monografie Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku.
/ V říjnovém čísle módního magazínu Harper’s Bazaar vyšel footoeditorial na téma dialog tradičního a módního oděvu s topmodelkou Lindou Vojtovou.
/ V květnu 2018 proběhla v Evropském parlamentu v Bruselu výstava Inspiration by Tradition, která vznikla ve spolupráci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Kanceláří poslankyně Evropského parlamentu Martiny Dlabajové, Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici.
Ateliér YNA obnovil výrobu vzácných lipských šátků z 19. století! Lipský šátek, vzor "košový". Zhotoveno podle dochovaného vzoru z Horňácka, 19. století. Materiál a roměr: 100% bavlna, 150 x 150 cm. Ukázka vzoru na horňáckém úvazu šátku "hore rožky".
Lipský šátek, vzor "pánový". Zhotoveno podle dochovaného vzoru z Horňácka, 19. století. Materiál a rozměr: 100% bavlna, 150 x 150 cm. Ukázka vzoru na horňáckém úvazu " hore rožky".
Be Local / Be Original. Produktová řada šátků inspirovaná moravským tradičním lidovým oděvem z Horňácka.
Výstava unikátním způsobem představuje inspirační motiv kvetoucích rostlin ze dvou úhlů pohledů. Prostřednictvím kaligrafie a grafik Lenky Baroňové nahlížíme na rostlinnou říši z pohledu umělce – grafika, který nenazírá na květiny z hlediska botanického zkoumání, nýbrž je pozoruje okem estéta, pro něhož jsou tvůrčím podnětem k vyjádření harmonie.
Druhý pohled hledající úměrnost, krásu a soulad, zastupují hmotné doklady lidového umění s aplikací rostlinných ornamentů a to v podobě rekonstrukcí tradičních oděvů designerů Yvety Petráskové a Kristýny Petříčkové spolu s ukázkou sbírkových předmětů lidových tvůrců. Právě květiny jsou v historii dějin umění velmi důležitým inspiračním námětem, který v sobě častokrát skrývá metaforu či symbol, jehož význam pomáhá expozice odkrýt.
Výstava proběhne pod záštitou generální ředitelky Národního památkového ústavu Ing. arch. Naďi Goryczkové a ministra kultury České republiky a koná se ku příležitosti oslavy 20. výročí zapsání státního zámku v Litomyšli na seznam světového dědictví UNESCO.
Vivat Grácie představí rekonstrukce slavnostních a tradičních oděvů napříč svou historií, které v originálním spojení doprovodu lyrické poezie Sonetů Williama Shakespeara a textů lidových písní dávají nahlédnout blíž k příběhům lidských osudů.
Petříčková, Kristýna. Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2018, s. 332, ISBN 978-80-7475-817-8.
Recenzovaná monografie.
Říjnové číslo Harper’s Bazaar s novým fotoeditorialem krojů YNA v atmosféře propojení tradice a módy.
Ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hustopeče a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti probíhala ve dnech 1. 3. 2018 – 1. 4. 2018 výstava Pod povrchem ornamentu.
Výstava Oděv v běhu staletí představuje oděvní rekonstrukce ze 14. - 20. století.
Oděv burgundského vévody z 15. století demonstrující pánskou módní siluetu – široká ramena, úzký pas akcentovaný opaskem, obuv s dlouhou špicí, pokrývka hlavy zvaná Chaperon. Ke spodnímu brokátovému kabátci se přivazují soukenné nohavice. Tmavý odstín vrchního kabátce ukazuje poslední módní vývojovou fázi barevnosti pozdně středověkého reprezentativního oděvu, který je zde doplněný replikou Řádu zlatého rouna
Dámská síťka do vlasů podle portrétu hraběnky z Vichy, Itálie, 1490
Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy zvané henin podle nizozemského malíře Hanse Memlinga. Tato pokrývka se v průběhu 15. století vyskytovala v různých obměnách. Jednou z oblíbených variant bylo naaranžování jemného závoje na čepec, přichyceného pomocí špendlíků či přišití.
Mužský oděv ze 14. století tvořen spodní košilí, soukennými nohavicemi, brokátovým kabátcem a vrchním kabátcem zdobeném gombíky a módními visutými rukávy – tzv. pachy
Dámská pokrývka hlavy (barbette, fillet, doplněno závojem z hedvábí), 14.století
Výstava představí práce pedagogů a mladých designérů zaměřené na fenomén tradičního oděvu, a to jak v rovině krojových rekonstrukcí, tak současné designové tvorby inspirované tradiční kulturou. Vystavující: Kristýna Petříčková, Lenka Chroboková, Lucia Sládečková, Katarína Malastová, Lucia Plevová, Sabina Psotková a Jan Černý.
pořad Folklorika - Ke kroji daleko i blízko - ČT 14. 2. 2015
Dne 5.11. vyšlo nové číslo Dolce Vita s podtitulem CRAFT, kde si můžete přečíst o mé práci a shlédnout fotografie oděvu současných českých módních návrhářů zabývajících se folklorním tématem v kombinaci s krojovými rekonstrukcemi z mé dílny. Na titulní straně: halenka: Jakub Polanka, sukně/spodnice z mařatického kroje: YNA. Foto: Karin Zadrick. Více uvnitř čísla.
Rekonstrukce součásti ženského obřadního pentlení z Kunovic tzv. klobúk. Vytvořeno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Ukázka dvou krojových párů z Blatnice na Ostrožsku z let 1890 a 1930. Rekonstrukce z obou období vznikly v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252. Součástí projektu bylo nejen vytvoření rekonstrukcí dvanácti párů krojů z let 1890 a 1930 z Blatnice, Lipova a Veselí, ale i záznam metodického postupu výroby krojů z tohoto období. Další součástí projektu byla také řada odborných přednášek a workshopů na související téma. Na zhotovení jednotlivých krojových součástek se podílela řada krojových krejčí. Jedním z hlavních kritérií realizace bylo zachování původní technologické výroby.
Týdeník Nové Slovácko: Nová kniha mapuje lidový oděv v Louce, 26.9.2013
LOUKA – Dva křty současně se uskutečnily v Louce. První patřil nové knize s názvem Lidový oděv v obci Louka. Předcházely tomu celoroční přípravy. Pro její zpracování oslovila starostka obce Anna Vašicová Kristýnu Petříčkovou, která je pro toto téma odbornicí na slovo vzatou. Navrhovala kolekci gotických kostýmů pro skupinu historických tanců Vere Gratia. Provedla rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova a mnoho dalších činnosti týkající se starých oděvů.
Jak se vyjádřila dříve v jednom rozhovoru , lidový kroj v sobě nese starobylé prvky historického oděvu. Kroj je tedy živým záznamem, který navíc může reagovat na dobové podněty. To znamená, že je možné v něm objevit určitá sdělení z minulosti. O to se pokusila i v této knize.
Zdokumentovala lidový oděvu v Louce. Spolu s místními obyvateli shromažďovala podklady, pořizovala fotografickou dokumentaci a popisovala místní kroje a jejich součásti, obcházela domy a hledala staré výšivky a doplňky. Vznikla hodnotná kniha v první části popisující kroj na Horňácku a v druhé místní Lúcký kroj. Této knize k jejímu zrodu pomohli příznivci horňáckých tradic a folkloru – sponzoři, bez jejíhož daru by asi těžko vznikla.
Knihu slavnostně pokřtil Zdeněk Pokorný. To vše v příjemné atmosféře za zvuku cimbálovky velických Trneček či cimbálové muziky ze sousedního Lipova a malých lúckých zpěváků.
Druhý křest na akci patřil místnímu mužskému pěveckému sboru. Představil se svými novými písněmi, které jsou na jeho aktuálním a prvním CD nahraném ve veselském studiu. To se jim podařilo vydat jako prezentaci po své pětileté činnosti. V posledních létech s úspěchem navštěvuji kulturní akce na blízkém okolí, kde jsou často zvaní. Taky jejich deska by bez podpory štědrých dárců nevznikla. CD pokřtil Vlastimil Basovník spolu s Václavem Tolarem.
26.9.2013, iSlovácko - internetový portál týdeníku Nové Slovácko
Rozhovor pro národopisný a vlastivědný časopis Malovaný kraj, číslo 5, 2011, ISSN 0323-1542, str.14-15
Výrobci krojů na Slovácku 16.
autor článku: PhDr. Romana Habartová
Po rodičích jsem spolu se sestrou zdědila výtvarné nadání spolu s technickým myšlením, které dostali do vínku také moji dva bratři. Za velký klad ve výchově považuji to, že v nás rodiče odmala podporovali citlivé vnímání okolí. To se pak v mém případě “přetransformovalo” do prvních výtvarných projevů a vedlo mě k umění. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, obor Propagační malba, jsem vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér Design II. Součástí tohoto oboru bylo také studium dějin umění a estetiky – tedy oboru, který se ve zkratce zabývá definicí a hledáním krásného. Tyto znalosti, technické i teoretické, jsou podle mého názoru výborným základem pro mou činnost - textilní výtvarnictví je součástí umění patřící k užitému umění. Pracuji jako pedagog na Univerzitě T.Bati ve Zlíně, kde vyučuji předmět Dějiny odívání a Ateliér design oděvu. Každý z mých modelů – ať už lidového kroje či historického oděvu - vzniká primárně na základě studie daného období a lokality, dochovaných oděvů, obrazové dokumentace, srovnáváním literárních zdrojů, historického kontextu... Pak následuje zpracování získaných informací, technická dokumentace, střihová konstrukce a samozřejmě otázka volby vhodného materiálu. Není nic výjimečného shánět materiál až v zahraničí. Kromě reálného oděvu či jeho součásti vznikne také dokumentační záznam postupu práce. Součástí je kvalitní fotografická dokumentace hotového oděvu. Mojí snahou je také zachytit vyprávění lidí o kroji, jak si pamatují kroj své rodiny, zvyky, na video dokumentuji rovněž úvazy šátků. Celý tento pracovní proces by se dal nazvat “oděvní archeologií”. Lidový kroj v sobě nese starobylé prvky historického oděvu , například v podobě použitých motivů - některé současné motivy krojové lidové výšivky podle počítané niti (viz. vzor označený J. Klvaňou “Na ptáčky”) můžeme spatřit už v renesančních dřevorytových vzornících 16.století, dále způsob technologického ušití – fixující výšivka přes vrapy na šorci nebo fěrtochu existuje už několik staletí na renesančních košilích. Kroj je tedy živým záznamem, který navíc může reagovat na dobové podněty. To znamená, že je možné v něm “dekódovat” určitá sdělení z minulosti. A pak už je jen krok k tomu, aby se člověk začal ptát, hledat a tvořit. Je zavádějící posuzovat věc jen z hlediska líbivosti a vkusu 21.století. K poznání a pochopení jsou potřebné informace. Pečlivá realizace a technologický záznam lidového kroje stejně jako samotný historický oděv jsou pro mě výzvou, která umožňuje najít odpověď . Při tomto bádání a realizaci zjišťujete, jak je daný oděv důmyslně technicky proveden, vše má své místo, důvod. Zároveň dává částečný prostor k výtvarnému projevu nositele (různé varianty motivů výšivek) a to často navíc bez rozlišení oděvních velikostí,tak jak je to běžné v dnešní konfekci. Navíc dřívější přístup k oděvu a oděvním součástem byl odlišný od současného – v mnoha případech provázel člověka velkou částí jeho života nebo se dědil. Zamyslím-li se nad tím, kdo je mým vzorem, z praxe je učitelem samotný dochovaný oděv , z oblasti teorie je to v tomto směru způsob práce badatelů přelomu 19.- 20.století, především Josefa Klvani, Čeňka Zíbrta, Zikmunda Wintera, Františka Kretze, Reginy Bíbové a Marie Smolkové, Vlasty Havelkové, Madlenky Wanklové. Z 20.století pak Blažena Šotková, Drahomíra Stránská, Miroslava Ludvíková , ze současnosti doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D., dále např. londýnská restaurátorka Janet Arnold – to zejména ve způsobu záznamu dochovaných oděvů či jejich fragmentů. A pak samozřejmě díla výtvarných umělců a literární práce historiků. Vážím si take přijetí a ochotné komunikace s paní PhDr. Romanou Habartovou, Mgr.Martou Kondrovou a PhDr.Ludmilou Tarcalovou ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Na této cestě mě podporuje také moje rodina – především manžel Radek ( profesí kreslíř, malíř a akademický restaurátor), který má k folkloru blízký vztah. Lidové umění je pro něj v jeho tvorbě jedním z inspiračních zdrojů. Velkou podporu mám I ve svých rodičích a ráda bych zmínila i paní Věru Holubovou z Napajedel. Mezi mé nejposlednější realizace lidového oděvu patří rekonstrukce pentlení nevěsty a dvou družiček z Komni pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, dále pak jarošovský ženský sváteční kroj z roku cca 1914 spolu s dětským oblečením pro batole, mařatské pentlení z roku cca 1890 spolu se svatebním krojem a varianta svatebního kroje ze stejné lokality z období okolo 1914. Rekonstrukce ženského vyšívání z oblasti Dolňácka z konce 19.století – techniku výšivky na struhadélkový a plochý výřez jsem se naučila od paní Šuranské z Bílovic. To mi pak umožnilo zaměřit se lépe na zkoumání a popis postupu práce u starších vzorů a srovnávat jejich vývoj. Vznikne tak kresebný záznam vyšívání, který má obvykle dvě varianty a) původní přesný záznam a b) poměrově přizpůsobený. Je to z toho důvodu, že starší vyšívací tkanina byla hustěji tkaná a i příze byla silnější, prodávaná ve smotcích, takže potřebnou sílu příze si určovala vyšívačka. Aby se dal vzor vyšívat i na dnešní tkaninu, která není tak hustě tkaná, je potřebné vzor někdy co nejvěrněji velikostně přizpůsobit. Dnešní vyšívací příze se také rozplétá na potřebnou sílu, jenže původní hedvábná příze má přece jen jiný charakter. S tím také souvisí hledání a zajištění vhodných dodavatelů materiálu. Ke kompletaci mi přišel do rukou prastarý pás úvodnicové kopřivové krajky na grumle s nádhernou výšivkou z let cca 1850 . Dále pracuji na poválečné ženské dolňácké korduli, u které ručně vyšívám záda. Kromě spolupráce se Slováckým muzeem se chystám také na kroj z Blatničky a Louky...a mimo to také tvorba historického oděvu. Většina prací je tvořena pouze ručním šitím, záleží samozřejmě na daném období , výšivku provádím výlučně ručně. Vznik takového kroje je sice časově náročnější, ale výsledek je pak autentičtější. U historického oděvu záleží na účelu – zda se jedná o rekonstrukci nebo třeba taneční kostým apod. Zájemci o mou práci se ozývají z různých stran, i z ciziny. Staré věci mají v sobě příběh, který stojí za to zaznamenat. Každá část kroje, každý ochotný člověk předávájící své poznatky je střípkem, který dává dohromady mozaiku tvořenou generacemi a promlouvá o naší identitě.
